Dětské dvacatero

  1. Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych nemělo dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.
  2. Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději, cítím se tak bezpečnější.
  3. Nedovolte, abych si vytvořilo špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte.
  4. Nedělejte ze mě menšího než jsem. Nutí mně to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
  5. Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě působí, když se mnou promluvíte v klidu a v soukromí.
  6. Nevnucujte mi,  že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourává to můj smysl pro hodnoty.
  7. Nenechte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rádo. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, kterou se cítím ohroženo.
  8. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání, potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
  9. Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
  10. Nesekýrujte mě. Muselo bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat „ mrtvého brouka“.
  11. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
  12. Nezapomínejte, že se vždycky nedokážu vyjádřit tak,  jak bych chtělo. Nejsem proto někdy zcela přesné a nebývá mi rozumět.
  13. Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach a pak lžu.
  14. Nebuďte nedůslední. To mě pak úplně mate.
  15. Neříkejte, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám hrozné věci.
  16. Nesmějte se a neříkejte, že můj strach a mé obavy jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.
  17. Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.  Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
  18. Nikdy si nemyslete, že je pod vaší důstojnost se mi omluvit.  Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
  19. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je těžké držet se mnou krok, ale prosím – snažte se.
  20. Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám snad ani říkat nemusím, že ne?